Prostě blog všeho možného

Svatý František vs. islám je smutné, že dnešní církev místo, aby dělala tohle tak ustupuje, aby se zalíbila

26. 3. 2012 14:51
Rubrika: Nezařazené

Kolem roku 1290 po generální kapitule řádu se svatý František rozhodl podniknout misii mezi mohamedány v Egyptě, proti kterým bylo vedeno křížové tažení.

Během této doby Franišek pobýval s křesťanskými vojsky a později překročil muslimské linie. Jednou, když byl mimo území křesťanské armády, byl chycen a zajat muslimskými vojáky. František vojákům řekl, že chce sultánovi kázat o Kristu. Sultán mu dovolil vejít do tábora.

Když byl předveden před sultána, František pravil: “Byl jsem poslán nejvýše svatým Bohem, abych Tobě a tvým lidem ukázal cestu ke spáse zvěstováním pravd evangelia.” Zatímco František kázal, byl sultán velmi pohnut silou Františkových slov. A to natolik, že Františka požádal, aby s ním zůstal.

“Rád,“ odpověděl František, “jestliže se Ty a tvoji lidé obrátíte ke Kristu.”

Poté František pronesl k sultánovi svou slavnou výzvu. Řekl:

“Jestliže ještě stále váháš mezi Kristem a Mohamedem, poruč, ať zapálí oheň a já do něho vstoupím spolu s tvými knězi, abys pochopil a uviděl, která víra je pravá.”

Sultán nechtěl tuto zkoušku ohněm povolit, a proto František požádal o dovolení odejít. Sultán poručil, aby byl František se vší poctou vypraven zpět do svého tábora.

Zatímco se toto odehrávalo v Egyptě, pět františkánských mnichů “rozvířilo prach” v muslimském Maroku takovým způsobem, že byli odsouzeni k trestu smrti. Jmenovali se Bernard, Oto, Petr, Akurs a Adjut.

Nejprve působili ve Špaňelsku, v muslimské Seville. Jelikož se tam pokoušeli hlásat evangelium, byli zbiti, zavřeni do vězení a nakonec vyhoštěni z království. Potom odešli do muslimského Maroka s touhou obrátit pohany na víru v Krista. Tam udělali něco více, než pouze kázali na ulicích. Vešli přímo do mešity a pranýřovali tam Mohameda.

Byli chyceni, uvězněni a potrestáni, ale tím vůbec neochabla jejich horlivost a nadšení. Ve vězení se opakovaně snažili obrátit své žalářníky. Vládci Maroka usilovali najít diplomatickou cestu k řešení této situace, a proto nařídili, aby tito neodbytní bratři byli vykázáni ze země.

A jak těchto pět chudých bratří odpovědělo?

Otec Cuthbert líčí:

“Ale těchto pět chudých bratří nevědělo nic o diplomacii a nemělo v úmyslu žít a nechat žít. Mohamed byl v jejich očích nepřítelem Krista a duše těchto lidí bylo zákonitě nutné získat Božskému Vykupiteli Ježíši Kristu. Opustit jejich poslání by pro ně znamenalo zříci se zrádně věrnosti Spasiteli. “

Při první příležitosti tito houževnatí františkáni svým žalářníkům unikli. Okamžitě se vrátili do města a tam opět přímo před mešitou naléhali na nevěrce, aby se zřekli Mohameda a přijali Krista.

Byli chyceni, uvrženi do žaláře a mučeni. Když byli na skřipci, věznitelé jim slíbili, že ušetří jejich životy a obdarují je, pokud se zřeknou Krista a přijmou Mohameda.

Bratři odpověděli chválou a velebením našeno Pána a naléhali na mučitele, aby se zřekli Mohameda a přijali víru v Ježíše Krista.

Odpovědí mohamedánů bylo setnutí hlav všem bratřím a pohození jejich těl psům za hradby města. Jeden portugalský hodnostář podnikl tajnou operaci na záchranu jejich těl. Byli převezeni do Portugalska a s velkou úctou uloženi v augustiniánském kostele v Coimbře.

Mezi lidmi, kteří se shromáždili k modlitbě a oslavě těchto františkánských mučedníků, byl i mladý augustiniánský řeholník, který byl okouzlen zápalem a láskou ke Kristu, jež hořela v srdcích oněch bratřích.

Mladý augustinián, který se později stal františkánem, je nyní znám jako svatý Antonín Paduánský, zázračný dělník, jemuž katolíci vzdávají čest titulem “kladivo na heretiky”.

A co svatý František? Co si myslel o těchto pěti bratřích, kteří vešli do mešity a odsuzovali Mohameda přímo na “svatém” muslimském místě? Kteří naléhali na muslimy kvůli jejich vlastní spáse, aby nenásledovali falešného proroka Mohameda? Zorganizoval snad svatý František následujícího 12. března velkou omluvu za netolerantnost svých bratří, kteří nepochopili, že “muslimové, společně s námi, uctívají stejného Boha”?

Vůbec ne! František volal uchvácen s vděčností k nebesům, “nyní mohu v pravdě říci, že mám pět bratří!”


Převzato od:   http://katolikrevue.ath.cx/fides/duch_assisi_vs_sv_frantisek_john_vennari.htm

Zobrazeno 1330×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková